Terraqua

Terária podle druhu biotopu

31.03.2016, Autor článku: Petr
Hadi Ještěři Chameleoni Želvy Obojživelníci Bezobratlí Nemoci & Prevence Technika a vybavení

Terária podle druhu biotopu

Terária podle biotopu můžeme rozdělit na několik základních druhů. Nejčastější rozdělení je na tropické, pouštní a akva-terárium neboli paludárium. Existují samozřejmě i další druhy, která se zařizuje dle přírodních biotopů. Terárium pak může být zařízeno jako savana, polopoušť či mokřad. Nejčastější jsou však první tři zmiňovaná. Opravdová „biotopová“ terária nejsou úplně běžná, neboť ne vždy se používají pouze rostliny, které v dané lokalitě rostou. Terárium tedy může být přirozeným biotopem inspirováno, ale nemusí být zcela věrné. Na jeho výsledné kráse se to vůbec neodrazí a živočichové se v něm budou cítit také dobře. V našem přehledu uvádím obecné informace, a proto je nutné přihlédnout k požadavkům jednotlivých druhů živočichů a rostlin.

 

Tropické terárium

Pro tropická terária je typická vyšší vlhkost, dostatek rostlin, lián a kořenů. Tyto terária jsou vhodná pro zvířata z tropických a subtropických oblastí. Jako substrát se nejčastěji používá lignocel (drcená kokosová kůra), rašelina smíchaná s pískem, jedlová či kokosová kůra. Podestýlka musí dobře vázat vodu, nesmí však ve vyšší vlhkosti plesnivět. Tyto druhy substrátů jsou vhodné i pro pěstování živých rostlin. Na substrát je možné umístit mechy a lišejníky. Rostliny volíme také podle druhu chovaných živočichů. Pro větší druhy gekonů, ještěrů či žab se například více hodí silnější rostliny s tužšími listy, neboť zvířata na těchto listech rády odpočívají, popřípadě zde kladou vajíčka. Ve většině případu není třeba řešit případnou jedovatost rostlin, neboť terarijní zvířata rostliny nekonzumují a slouží pouze k úkrytu či odpočinku. Můžeme se rozhodnout pro živé rostliny nebo použít umělé. Umělé rostliny mají výhodu ve snadné údržbě. Dojde-li k jejich znečištění (např. výkaly), tak stačí rostlinu pouze umýt pod tekoucí vodou. Živé rostliny pomáhají v udržování vlhkosti, zajišťují optimální mikroklima. Tropická terária můžeme zvlhčovat manuálními ostřikovači, automatickými rosícími systémy, mlhovači nebo vodopády. Miska s vodou většinou není potřeba neboť většina ještěrů a gekonů olizuje kapičky vody přímo z listů.

 88888888888888

Často se setkávám s dotazy, zda můžeme umísit rostliny, mechy a lišejníky z přírody. Nebudu zde řešit otázku ochrany přírody (ta by pro nás všechny měla být prioritou), ale spíše zdravotní hledisko při umístění do terária. Znám chovatele, kteří se velmi obávají plísní, parazitů a škůdců, které bychom mohli do terária zavléci. Jak jste si možná již všimli, snažím se pro moje terarijní zvířata vytvořit přirozené prostředí. Tyto druhy se v přírodě běžně vyskytují, což samozřejmě znamená, že se setkávají denně se vším, co příroda nabízí. Sterilita a čistota chovu je samozřejmostí, především po dobu karantény nových živočichů, ale zase se podle mě nesmí nic přehánět. Když si donesete mech či lišejník z přírody, je nutné ho pečlivě zkontrolovat a nebrat ho z míst, kde by mohla hrozit nějaká kontaminace (skládky apod.). Dáme pozor na plísně a odumřelé části. Když beru mech z volné přírody, nikdy „neočešu“ celý pařez nebo větev. Vždy sloupnu pouze menší kousek, aby se mech mohl opět sám během krátké doby zregenerovat. Lišejníky spírám pouze ty, které jsou na spadaných větvích na zemi. Větve a kořeny volíme především ty, které jsou z tvrdých dřev. Nasbírané bohatství z lesa umístíme dle našeho vkusu do terária a v ideálním případě necháme terárium zaběhnout. Během několika týdnů poznáte, zda se někde netvoří plíseň. Až po několika týdnech by jste do terária měli umístit zvířata.

Mechy v teráriu vydrží poměrně dlouhou dobu v dobré kondici (hodně záleží na vlhkosti). Když uschnou, není nic jednoduššího než opět zajít do lesa a vyměnit je. Terárko bude stále jako nové. Ještě bychom měli dát pozor na hmyz, který by mohl uškodit našim zvířatům. Jedná se především o jedovatý či bodavý hmyz. Vše ostatní se naopak může stát vítaným zpestřením jídelníčku.

WP 20160328 12 22 31 Pro LI 

Subtropická terária bývají vyhřívána v rozmezí 22 – 28°C. Lokální výhřev může být i vyšší. Vlhkost se opět podle druhu pohybuje mezi 60 a 80%. Pro druhy, které potřebují UVB složku světla, používáme žárovky nebo zářivky se střední intenzitou tohoto záření. Mezi tropickými druhy je i mnoho živočichů, kteří UVB záření potřebují minimálně či vůbec. Některé druhy hadů a pralesniček žijí v nejnižší části lesa a množství UVB záření bývá i v přírodě minimální. To samé platí i u nočních živočichů, kteří jsou přes den ukryti a aktivní jsou pouze v noci. Nočním živočichům můžeme pořídit žárovku s modrým světlem, které je neruší a my je můžeme pozorovat.

 

Pouštní terárium

Pouštní biotop v teráriu bývá zpravidla vytvořen z písku, kamenů a kořenů. Písek je vhodné volit přímo terarijní. Je důležité, aby kamínky nebyly ostré, neboť by mohlo dojít k poranění zažívacího ústrojí živočichů. K tomu může dojít tak, že jedinec pozře například hmyz, obalený v písku. Pouštní terárium bývá zpravidla vytápěná na 26 – 30°C s lokálním výhřevem i více jak 40°C. Opět záleží na druhu. Téměř všechny druhy pouštních živočichů (kromě těch nočních), potřebují UVB záření. Tyto druhy se vyskytují v místech, kde je intenzita UVB záření vysoká, proto volíme zářivky a žárovky s vysokou intenzitou. Na výhřev je možné použít i výhřevné kameny či kabely. Ze zkušenosti raději volím výhřev pomocí žárovek, které můžeme umístit nad kámen, který i po zhasnutí světelného a tepelného zdroje udržuje teplo po delší dobu. Většina pouštních druhů přijímá vodu z potravy, ale i přes to je dobré umístit do terária misku s vodou. Živé rostliny většinou do terária nedáváme, je vhodnější použít umělé. Do pouštních terárií je vhodné umístit i mlhovač, což není úplně zažité. Je třeba si uvědomit, že i v přírodě dochází k velkým rozdílům mezi denní a noční teplotou a rána bývají často provázena chladnější mlhou. Přes noc necháme teplotu klesnout na pokojovou hodnotu. Úkryty můžeme vytvořit pomocí kamenů a kořenů nebo si můžeme zakoupit různé jeskyně. Vždy dáme pozor na bezpečnost pro zvíře. Kameny a všechny dekorace by měly být umístěny tak, aby nehrozilo zavalení chovaných zvířat. Potravu dáváme na misku, aby nedošlo k obalení pískem. Živé cvrčky či šváby stěží přesvědčíme, aby na misce zůstaly, existují však i krmítka, z kterých hmyz postupně vylézá. 

 

Akva-terárium neboli paludárium

Paludária jsou terária, která kombinují akvárium se souší. Výška vodního sloupce nebývá zpravidla příliš vysoká, neboť ne každý druh, který potřebuje vodní část je dobrý plavec. Vždy je velmi důležité zajistit plynulý přechod z vodní části na souš. Paludária se používají pro želvy (tato terária jsou i nazývána želvária), ještěry a žáby. V závislosti na hloubce vody je zde možné umístit i určité druhy akvarijních rybek a paludárium tím ještě více zatraktivnit. Jako substrát se dá na dno nádrže použít akvarijní štěrk, na suchou část použijeme například lignocel. Vrstvu štěrku je vhodné oddělit tkaninou, která zabrání ve smíchání s kokosovou drtí. Pokud k tomu dojde, nic se u většiny druhů neděje. K filtraci můžeme použít terarijní i akvarijní filtry, z kterých můžeme vytvořit i efektní vodopády. Pokud budeme mít v teráriu živé rostliny, budou vodu čistit díky kořenovému systému. Frekvence čistění závisí na druhu a množství chovaných živočichů. Jako příklad zde uvedu tři druhy, u kterých výměna vody probíhá v naprosto rozdílných intervalech. Vodní želvy například vylučují exkrementy především do vody, výměna vody i při použití filtru bude minimálně jednou týdně. Kuňky východní mají kožní sekret, který je mírně toxický i pro samotné žabky. Vodu je proto vhodné měnit v intervalu 2 až 4 týdny (opět to závisí na výšce vodního sloupce a velikosti chovné skupiny). A v posledním příkladu uvedu tropické žabky – pralesničky, které mají vodní sloupec cca 4cm. Tuto vodu není třeba vyměňovat téměř vůbec, neboť velké množství rostlin zajišťuje přirozený filtr. Takto zařízené paludárium používám já pro druh Epipedobades anthonyi. Samičky kladou vajíčka na velkolisté rostliny. Sameček se o snůšku stará, zvlhčuje ji a ve chvíli, kdy dojde k vylíhnutí pulců část snůšky přenese do vody. Zbylí pulci mají poměrně velkou šanci se do vody dostat také, neboť po celé ploše dna terária jsou drobné tůňky.

 888888888888888888

Tento článek slouží jako prvotní seznámení s nejzákladnějšími druhy terárií, požadavky a ideální podmínky pro jednotlivé druhy popíšeme v dalších článcích, které budou následovat. Články píši i pro SUPER ZOO, kam se také můžete podívat. 

 

Všechna terária si můžete pohodlně nakoupit na e-shopu SUPER ZOO.

 

Hodně chovatelských úspěchů.

 

 

 

                                                                                                                                                             Petr Hammerschmied

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho mezi přáteli!

poslat na e-mail

Související články

  • Tabulka - Jak vybrat správnou UVB žárovku do terária

    Jak vybrat správnou UVB

  • Terraqua na Facebooku

    Vážení chovatelé a všichni, kdo se o chovatelství akvarijní a terarijních živočichů zajímáte. Terraqua je od dnešního

  • Terárium po 3. měsících

     

    Před více jak třemi měsící jsem založil terárium a vložil video, kde je vidět krok za krokem

 

Poslat na email

úspěšně odesláno na váš email

Upravit inzerát

Nesprávné přihlašovací údaje

Smazat inzerát

Nesprávné přihlašovací údaje

Odeslání inzerátu

Váš inzerát byl odeslán ke schválení administrátorem